Časté dotazy

Vzlínající vlhkost je voda z podloží, která stoupá kapilárami porézního zdiva vzhůru — podobně jako voda v houbě. Vzniká, když u paty zdi chybí, je porušená nebo vyčerpaná horizontální hydroizolace; typický problém starších staveb postavených před zavedením moderních norem. U běžného cihelného zdiva stoupá zpravidla 50–150 cm, u kamenného nebo smíšeného zdiva i přes 2 m, podle pórovitosti materiálu a výšky kapilárního zdvihu.

Pozná se třemi typickými znaky: vodorovnou „hranou" vlhkosti rovnoběžnou s podlahou, bílými solnými výkvěty na povrchu (dusičnany, chloridy, sírany rozpuštěné v zemině) a sezónním kolísáním — výrazná v zimě, kdy se voda neodpařuje, méně viditelná v létě. Soli krystalizují při odpařování a postupně rozrušují omítku zevnitř, takže pouhé přemalování problém schová, ale nezastaví.

Kondenzační vlhkost vzniká uvnitř místnosti, ne ve zdivu. Teplý vzduch pojme určité množství vodní páry; když narazí na povrch s teplotou pod rosným bodem (typicky chladný kout, ostění okna, tepelný most), pára na něm zkapalní na vodu. Klíčové faktory jsou tři: produkce páry v interiéru (sprchování, vaření, sušení prádla, dech obyvatel), nedostatečné větrání a chladné povrchy způsobené slabou tepelnou izolací nebo nevytápěnou místností.

Charakteristické projevy: plíseň v rozích a kolem oken, kapičky na sklech, mokrá místa na vnějších stěnách v zimě, vlhkost vzduchu trvale nad 65 %. Voda zde nepochází ze země ani z fasády — vzniká přímo v domě, takže řešení je v lepším větrání, snížení produkce páry a zvýšení teploty povrchů (zateplení, vytápění).

Tlaková vlhkost je voda, která na zdivo působí pod hydrostatickým tlakem — typicky v suterénech a sklepích pod úrovní terénu, kde stěny dělí interiér od vlhké zeminy nebo dosahují pod hladinu spodní vody. Voda v zemině tlačí na stěny i podlahu suterénu a prostupuje nejmenšími trhlinami, pracovními spárami i samotnou strukturou betonu nebo zdiva, pokud nejsou izolovány proti tlakové vodě.

Projevy: lokální mokré skvrny nezávisle na výšce (na rozdíl od vodorovné hranice u vzlínající vlhkosti), kapky nebo stružky vody po stěnách, voda v rozích po vydatných deštích nebo na jaře při tání. Pojem stavební vlhkost se v širším smyslu používá pro veškerou vlhkost, která do konstrukce vstupuje kvůli konstrukčnímu selhání — chybějící drenáži, poškozené vnější izolaci, nevětranému suterénu. Řešení je zásadně jiné než u vzlínající vlhkosti: vyžaduje zásah z vnější strany (drenáž, hydroizolace stěn proti tlakové vodě, sanace svodů srážkové vody). Samotná injektáž v patě zdi tlakovou vodu nezastaví — řeší pouze kapilární vzlínání.

Liší se zdrojem vody a směrem, ze kterého do zdiva vstupuje. Vzlínající stoupá zespodu kapilárami zdiva ze země. Tlaková přichází bočně nebo zespodu pod hydrostatickým tlakem (typicky suterény pod hladinou spodní vody). Pronikající prochází vnější stěnou — déšť přes poškozenou fasádu, prasklá svodová roura, zatékání střechou. Kondenzační vzniká uvnitř místnosti, když vlhký vzduch zkapalní na studeném povrchu.

Každá vyžaduje jiné řešení: vzlínající — horizontální bariéra v patě zdi (injektáž, podřezání); tlaková — vnější hydroizolace a drenáž; pronikající — oprava fasády, svodů, střechy; kondenzační — větrání, zateplení, snížení produkce páry. Nejhorší chybou je zaměnit příčinu a řešit jiný typ — symptom zmizí na pár měsíců, voda se vrátí.

Tři rychlé signály: hranice vlhkosti (vodorovná = vzlínající, lokální = pronikající), bílé výkvěty (silně pro vzlínající), plíseň v rozích kolem oken (silně pro kondenzaci). V pochybnostech udělejte náš krátký kvíz nebo si nechte změřit vlhkost na místě.

Sůl z podzákladí stoupá s vodou a krystalizuje na povrchu, když voda odpaří. Výkvěty jsou diagnostický signál — pokud je vidíte, voda se v té zdi reálně pohybuje. Sůl navíc poškozuje omítku zevnitř; samotné přemalování problém schová, ale neřeší.

Plíseň začíná růst při vlhkosti omítky nad 70 % během 24–72 hodin. Spory uvolňované do vzduchu jsou alergeny. U lidí s astmatem nebo malých dětí se příznaky můžou objevit do několika týdnů. Vlhká stěna nikdy není jen estetický problém.

Suchá cihla má 5–10× lepší tepelně-izolační schopnost než stejně tlustá vlhká cihla. Voda v pórech vede teplo ven. Stavby s plošně vlhkým suterénem typicky topí o 20–30 % víc než stejné stavby suché.

Povrchové projevy (výkvěty, plíseň) zvládne čištění a antiplísňový nátěr. Příčinu — voda v kapilárách zdiva — žádný nátěr ani omítka neřeší. Pokud nezastavíte zdroj vody, vlhkost se vrátí do několika měsíců. Trvalé řešení vyžaduje technologii (dlouhodobě funkční je např. injektáž WetBRICK® gelem).

Pomáhá u kondenzace (vlhkost vzduchu). U vzlínající vlhkosti nepomáhá vůbec — voda nepřichází ze vzduchu, přichází ze země. Větrání může jen zhoršit pocit chladu, protože suché zdivo by izolovalo lépe.

Ano, první konzultace s měřením vlhkosti zdiva je zdarma a nezávazná. Měříme kapacitní a mikrovlnnou metodou — bez vrtání, bez poškození omítky.

Kapacitní vlhkoměr pro povrchové měření, mikrovlnný vlhkoměr pro hloubku 5–30 cm, termokamera pro mapování chladných míst, případně karbidová metoda (CM) pro přesné stanovení hmotnostní vlhkosti, když je třeba dokumentace pro památkáře.

U běžného rodinného domu 60–90 minut. U činžovního domu 2–4 hodiny. U památky podle rozsahu, typicky půl dne. Hned po měření vám řekneme, co jsme zjistili — žádné týdny čekání na „vyhodnocení".

Do zdi se vyvrtá řada otvorů průměru 18 mm v jedné horizontální linii u paty zdi nebo v křižném rastru celoplošně. Do otvorů se injektuje speciální materiál (u nás WetBRICK® gel), který se rozšíří kapilárami a vytvoří bariéru. Voda z podloží už zdivem nestoupá.

Silikon je tekutý a působí jako vodoodpudivý povlak v pórech. Gel je polymer, který se zesíťuje (cross-link) přímo ve zdivu a vytvoří mechanicky pevnou bariéru. Gel funguje lépe ve velmi mokrých zdech (>80 % vlhkosti) a v nepravidelném zdivu (smíšené, kamenné).

Stěna se vodorovně rozřízne diamantovým lanem nebo pilou. Do řezu se vloží hydroizolační pás (např. PE). Účinné, ale agresivní — řeže se přes statickou linii zdi a u památek je téměř nikdy povolené.

Princip: elektrický náboj v drátech zalitých do zdi má převrátit kapilární tok. V praxi výsledky kolísají; nezávislé studie nepotvrzují trvalou účinnost. Jako primární řešení ji nedoporučujeme.

Ano — kompletní srovnání s pěti hlavními metodami najdete v sekci Srovnání metod. Krátká verze: WetBRICK® vyhrává v kategoriích „velmi vlhké zdivo", „památky" a „trvalost"; chemická injektáž je levnější u běžných cihlových zdí v dobrém stavu.

Tři hlavní produkty: WetBRICK® gelová injektáž (trvalé řešení vlhkosti), Epasit® sanační omítky (regenerace povrchu po injektáži), Rotia® dezinfekce prostor (likvidace plísní, bakterií, virů). Specializace: rodinné domy, činžovní domy, památky, průmyslové objekty, zdravotnická zařízení.

Realizujeme po celé ČR a SR. Pro projekty ve zbytku EU (typicky památky) máme samostatný tým, který se domluví projekt po projektu.

Ano. Žádná zakázka pro nás není moc malá. Minimální projekt typicky začíná na 15 m² zdiva.

Obojí. Pro SVJ a družstva máme standardizovanou dokumentaci ke schvalovacímu procesu (technická zpráva, cenová rozvaha, harmonogram).

Ano. Pro projekty v památkových objektech standardně vyhotovujeme technologický postup, technickou zprávu, bezpečnostní listy materiálů a předkládáme je k posouzení památkářům. Realizace probíhá až po jejich souhlasu.

10 let na kombinaci WetBRICK® + Epasit®, 5 let na samotnou injektáž bez sanační omítky. Záruka kryje funkčnost bariéry — pokud by se zdivo v garanční době znovu projevilo vzlínající vlhkostí v ošetřené oblasti, opravíme to zdarma.

Cena se vždy odvíjí od typu a stavu zdiva, plochy, dostupnosti a souvisejících prací. Bez prohlídky na místě cenu zásadně neuvádíme — záměrně, abychom nepouštěli do světa zavádějící čísla. Po nezávazné konzultaci vám pošleme konkrétní rozvahu se všemi položkami.

Pro větší zakázky ano, individuálně. Pro standardní rodinné domy obvykle 50 % zálohu, 50 % po dokončení.

Pro památky ano — Ministerstvo kultury, NPÚ, krajské programy. Pro běžné bytové domy částečně přes Nová zelená úsporám (komponenta zateplení). Pomůžeme zorientovat se v aktuálních programech, ale nejsme dotační agentura.

Ne. Pracujeme za běžného provozu. Vibrace minimální, hluk vrtání srovnatelný s běžným kutilstvím, prach odsáváme. U bytových domů řešíme přístup po patrech podle harmonogramu.

Typicky 1–3 dny na 100 m² zdiva při běžné cihle. U kamenného zdiva nebo komplikovaného přístupu se to může protáhnout na 5–7 dní. Sanační omítka Epasit® se aplikuje po proschnutí zdi, typicky 4–6 týdnů po injektáži.

Voda v kapilárách potřebuje čas vyschnout. První viditelné zlepšení (mizení skvrn, zvětšování suché plochy) za 2–6 měsíců. Plné vyschnutí zdiva 6–18 měsíců podle tloušťky stěny a klimatu místnosti.

Po injektáži v zdi zůstává voda, která musí ven. Běžná omítka by ji uvěznila, popraskala a soli by vykvetly znova. Epasit® je sanační omítka s velkou pórovitostí — vodu pouští ven a soli zachycuje uvnitř, kde nedělají škodu. Spolu s injektáží WetBRICK® dává plnou 10letou záruku.

Dezinfekce prostor — likviduje plísně, bakterie a viry na povrchu i ve vzduchu. Doporučujeme po injektáži v prostorech, kde byla rozsáhlá plíseň. Dělá se rychle (jeden zákrok, několik hodin), bez chemikálií nebezpečných pro lidi nebo zvířata po vyvětrání.

Ano, je to naše specializace. WetBRICK® se prosazuje právě v památkové péči, protože nevyžaduje bourání, řezání ani jiný zásah do statiky. Mezi naše referenční projekty patří Bratislavský hrad a Zwinger v Drážďanech.

Připravíme kompletní dokumentaci: popis technologie, materiálové listy WetBRICK® (jsou neutrální, nezasahují do estetiky), bezpečnostní listy, návrh řezu vrtání. Předkládá se NPÚ nebo místní památkové úřad. Schvalování typicky 4–12 týdnů. Realizujeme až po souhlasu.

Vrtané otvory 18 mm v jedné linii u paty zdi nebo v křižném rastru celoplošně se po injektáži zapraví na stejnou strukturu jako okolní omítka. Po 6 měsících při běžné vzdálenosti pohledu nejsou rozpoznatelné. U pohledového zdiva (cihla na líc, kámen) postup mírně upravujeme, aby otvory šly do méně viditelných spár.